Diabetická retinopatie
Diabetes mellitus neboli cukrovka
Diabetes mellitus (DM) neboli cukrovka je onemocnění charakterizované zvýšenou hladinou cukru v krvi v důsledku nedostatku nebo snížení účinnosti vlastního inzulinu. Trvale zvýšená hladina cukru v krvi způsobuje změny na cévách. Změny na drobných cévách (tzv. mikroangiopatie) se projevují hlavními komplikacemi diabetu: chorobnými změnami na sítnici oka – diabetickou retinopatií, chorobnými změnami na ledvinách – diabetickou nefropatií a změnami na periferních nervech – diabetickou neuropatií. Diabetická retinopatie (DR), jmenovitě diabetický makulární edém a komplikace proliferativní DR jsou jednou z nejčastějších příčin slepoty ve vyspělých zemích, mezi něž patří také ČR. Riziko oslepnutí je u diabetiků přibližně 10-20krát vyšší než u zdravé populace. U diabetiků se taktéž daleko častěji rozvíjí šedý zákal a ateroskleróza.
Diabetická retinopatie
Diabetická retinopatie je označení patologických změn sítnice a jejích cév, které vznikají jako důsledek celkového postižení cév při cukrovce. Zasaženy jsou především sítnicové vlásečnice (kapiláry). Postižení se může projevit vznikem malých výchlipek na drobných cévách sítnice (mikroaneurysmata) a drobnými krváceními do sítnice (hemoragiemi), které vznikají následkem prasknutí již zmíněných malých výchlipek. Poškozené cévy mohou propouštět tkáňový mok. V sítnici pak vzniká otok (edém). Později může dojít v sítnici ke zvýšené novotvorbě cév (neovaskularizaci) a zmnožení vaziva. Tento nepříznivý stav někdy vyústí do úplné slepoty.
Diabetická retinopatie nebolí!
Příznaky onemocnění nejsou zpočátku žádné. Diabetická retinopatie probíhá bezbolestně a dlouho bez známek zhoršování zraku. V tom je právě toto onemocnění zrádné. V době, kdy už lze terapeuticky zasáhnout, pacient zpravidla nepozoruje žádné poruchy vidění, přestože již může mít značně pokročilé změny v sítnici. Její postižení dokáže zjistit jen lékař. Děje se tak při preventivní prohlídce očního pozadí nebo později, když pacient sám přijde k lékaři s poruchou zraku. Čím později se k lékaři dostaví, tím obtížnější a méně účinné může být jeho léčení. Ke značnému zhoršení zraku dochází až v pokročilejších stadiích onemocnění. Zraková ostrost se zhoršuje, pokud v centrální krajině sítnice vznikne otok. Této centrální krajině sítnice, která odpovídá za rozlišování detailů a vnímání barev, lékaři říkají žlutá skvrna (macula lutea). Hlavně u diabetiků ve vyšším věku se často stává, že zhoršení vidění, jako rozmlžování, pokroucení a výpadky obrazu v centru pohledu, připisují jiným příčinám. Například stařecké vetchozrakosti, špatným brýlím nebo pokračujícímu šedému zákalu. Říkají si, že zhoršování zraku je ve stáří obvyklé. Není to však úplně pravda. Zdraví krátkozrací vidí do blízka dobře i ve stáří, pokud si sundají brýle. Normální je jen to, že část z nich musí na čtení používat brýle nablízko. V případě, že ani správné brýle na čtení nedokážou vrátit člověku schopnost ostře vidět do blízka, musí příčinu potíží odhalit odborník.
Klasifikace diabetické retinopatie
Základní klasifikace diabetické retinopatie (DR) je založena na závažnosti změn na cévách v sítnici a na přítomnosti či nepřítomnosti nově tvořených sítnicových cév (neovaskularizace). DR je označována za neproliferativní, pokud jsou všechny změny (mikroaneurysmata, krvácení, otok a další) jen v sítnici. U proliferativní DR rostou na povrchu sítnice nově tvořené cévy a fibrózní tkáň. Obě fáze onemocnění mohou být podle množství změn v sítnici lehké, střední, těžké a velmi těžké. Jak jsme již zmínili, centrální krajina sítnice (macula lutea) zabezpečuje ostrost zrakovou a barvocit. Pokud dojde k otoku této části sítnice, mluvíme o makulárním edému. Ten je nejčastější příčinou zhoršení zraku u diabetiků. Makulární edém doprovází častěji neproliferativní fázi onemocnění. Může se však vyskytovat i v proliferativní fázi.
Léčba diabetické retinopatie
Léčbu určuje stupeň postižení. Podle jeho závažnosti volí lékař medikamentózní, laserovou, chirurgickou cestu nebo kombinaci těchto variant. Dobrá metabolická kompenzace cukrovky a stabilizace krevního tlaku jsou základními předpoklady úspěšné léčby diabetické retinopatie. Medikamentózní léčbou je možno ovlivnit cévní stěny. Laserovou lze rozvoj nepříznivých změn v sítnici zpomalit. Důležité je však s léčbou začít včas. Jen tak se dá zabránit trvalému poškození zraku.
Zvýšená hladina cukru v krvi působí oxidační stres. Proti němu příznivě působí látky, které nazýváme antioxidanty. Váš lékař vám může doporučit tablety, které napomáhají oddálení vzniku a zpomalení progrese diabetické retinopatie.
Je také velmi důležité odstraňovat nebo alespoň zmírňovat působení známých rizikových faktorů. Jimi jsou nadváha, vysoký krevní tlak, kouření a nadměrná konzumace alkoholu. Pro člověka trpícího cukrovkou je velmi důležité chodit na pravidelné kontroly do diabetologické ambulance a do ambulance očního lékaře. Počet kontrol určuje oční lékař v závislosti na stupni postižení očí. Každý diabetik by měl mít vyšetřeno oční pozadí při zjištění cukrovky a dále pak nejméně každé dva roky. A to i v případě, že nepozoruje žádné poruchy vidění! Prevence je základem pro uchování zraku.